Příklad povídky v indonéštině

literatura Indonésie opravdu bohatý na různá díla, na která může být pyšný až dosud. Jednou z nich je sága. Příběhy mohou být známé jako díla literatura což je nyní vzácné najít. Hikayat je stará forma prózy, kterou jsme našli v mnoha Jazyk Malajština, která obsahuje příběhy, záblesky pohádek nebo příběhy o zázraku, zázraku nebo velikosti člověka nebo hlavní postavy. Stručně řečeno, ságu lze říci jako literární dílo podobné pohádce představené v malajštině vyprávěním příběhů o magii příběhů.

Druhy ságy

Hikayat je rozdělen do dvou typů kategorií, a to na základě kategorie obsahu a kategorie původu. Na základě kategorie je obsah ságy rozdělen na:

• Indian Epic
• Příběh jávského původu
• Folklór
• Historie a biografie
• Příběh islám
• Úroveň příběhu

Mezitím je sága podle svého původu rozdělena do čtyř klasifikací, a to:

• Javanský vliv
• Nativní malajština
• Hinduistický vliv
• Perský vliv

Z tohoto vysvětlení je patrné, že sága je ovlivněna několika regiony, jako je arabština, perština, malajština, indika a jávština. Některé příklady ságy, které jsou dodnes velmi známé a legendární, jsou Tisíc a jedna noc, Srí Rama, Panji Semirang, Hang Tuah atd.

Charakteristiky ságy

Při pohledu z jazykové struktury má psaní ság určité vlastnosti, včetně následujících:

1. Anonym, autor neznámý
2. Statické, neobsahuje mnoho změn, opraveno
3. Palác zaměřený na pozadí nebo královský příběh
4. Kolektivní a společný společný majetek
5. Tradiční, obvykle obsahuje tradice a kultura z určité oblasti
6. Použití opakování jazyka
7. charakter vzdělání, správně vzdělávat
8. Často vypráví příběh mezi dobrým, který zvítězí nad špatným
9. klam

Příklad Saga

• Příběh Hang Tuah

Kdysi tam byl mladý muž jménem Hang Tuah, syn Hang Mahmuda. Žijí v řece mořské panně. V té době všichni v řece Duyung slyšeli zprávu, že Teng Raja Bintan je laskavý a zdvořilý ke všem svým lidem. Když se Hang Mahmud dozvěděl tuto zprávu, řekl Hang Mahmud své manželce jménem Dang Merdu: „Pojďme do Bintanu, opravdu velké země, zejména proto, že jsme chudí lidé. Je pro nás jednodušší najít tam práci. “ Pak v noci Hang Mahmud snil o měsíci padajícím z nebe. Světlo je plné nad hlavou Hang Tuah. Hang Mahmud se probudil, zvedl svého syna a políbil ho. Hang Tuahovo celé tělo páchlo vůní. Následujícího dne Mahmud řekl svůj sen své ženě a dítěti. Poté, co si Dang Merdu vyslechla příběh svého manžela, se okamžitě koupala a propustila své dítě. Potom dal svému synovi bílou látku, košili a čelenku. Potom Dang Merdu, člen Hang Tuah, jedl kurkumovou rýži a kuřecí vejce. Matka také vyzvala náboženské vůdce, aby se modlili za bezpečnost Hang Tuah. Když skončil, objal Hang Tuah. Hang Mahmud řekl své ženě: „O toto dítě se dobře postaráme, nedovolte, aby si dál hrálo.“ Následující den jako obvykle Hang Tuah řezal dřevo pro každodenní potřeby.

Přišel rebel, který přišel uprostřed trhu, mnoho lidí bylo zraněno a dokonce kvůli tomu zemřelo akt rebel. Majitel obchodu opustil svůj obchod a uprchl do vesnice. Stát Bintan byl v bouři a všude vládl chaos. Někdo, kdo utíkal, řekl Hang Tuah. „Ahoj, Hang Tuah, nechceš zemřít a nevstoupit do vesnice?“ Pak slovo Hang Tuah při sekání dřeva: „Tato země má vojáky, kteří zabíjejí, zemře jím. “zatímco matka mluvila, jeho matka viděla, že rebel směřuje k Hang Tuah, zatímco ovládá kris.

Jeho matka nad obchodem zakřičela: „Ahoj, můj synu, rychle utíkej na vrchol obchodu.“ Hang Tuah neposlouchal slova své matky. Okamžitě vstal a podržel sekeru čekající na vztek rebela. Rebelové, kteří přišli před Hang Tuahem, ho poté opakovaně bodli. Hang Tuah tedy vyskočil a uhnul se mužově bodnutí. Hang Tuah vrhl sekeru na hlavu rebela a rozbil hlavu rebela k smrti. Někdo, kdo byl svědkem incidentu, tedy zakřičel: „Stane se skvělým důstojníkem v této malajské zemi.“

Skvělá zpráva se dostala do uší jeho přátel, Hang Jebat, Hang Kesturi, Hang Lekir a Hang Lekui. Okamžitě se rozběhli pro Hang Tuah. Hang Jebat a Hang Kesturi se ho zeptali: „Je pravda, že jsi zabil rebely sekerou?“ Hang Tuah usmál se a odpověděl: „Rebelové si nezaslouží být zabit dýkou, ale sekerou dřevo."

Poté byl král kvůli této události velmi vděčný za existenci Hang Tuah. Pokud by do paláce nepřišel, byl by jistě předvolán králem. Tumenggung tedy diskutoval také s dalšími zaměstnanci, kteří žárlili na Hang Tuah. Poté přijdou ke králi diskuse přes.

Takže když Jeho Veličenstvo král seděl na svém trůnu se svými podřízenými. Tumenggung a několik jeho dalších přátel poklekl. Uctívali krále: „Vážte si svého pána, prosím o odpuštění a požehnání, do uší mi přišlo mnoho zpráv o existenci zrady. Zprávu jsem slyšel už dlouho. “
„Hej, hoši, o čem přesně to mluvíte?“ Zeptal se král.

„S pozdravem Vaše Veličenstvo, moji zaměstnanci se ve skutečnosti neodvažují objevit, ale Bůh chce.“ Odpověděl Tumenggung.

„Ahoj Tumenggung, jen to řekni, my mu to odplatíme,“ řekl král.

Tumenggung odpověděl: „S pozdravem, můj pane, prosím, promiňte, obávám se, že sem jen přijdete, ale řeknu vám o tom.“

Poté, co Jeho Veličenstvo uslyšelo příběh, který vyšel z Tumenggungu, Jeho Veličenstvo se zeptalo: „Kdo je ta osoba, Hang Tuah?“.
„Kdo další si to dovoluje, kromě Hang Tuah?“, Odpověděl Tumenggung a vyprávěl příběh, že když zaměstnanci viděli Hang Tuah s dívkou v paláci, pro kterou něco plánovali království. Ta žena se jmenuje Dang Setia.

Bál jsem se, že jí něco udělá, tak jsem přišel s doprovodem, aby na ni dohlížel. Když to král uslyšel, rozzlobil se, až mu zčervenal obličej. Potom řekl důstojníkům se zlým srdcem: „Jdi, zbav se ho.“

Hang Tuah tedy v zemi již není slyšet, ale Hang Tuah nikdy nezemřel, protože kromě velkého důstojníka je Alláhovým strážcem. Říká se, že v současné době je Hang Tuah na vrcholu řeky Perak. Tam seděl jako král všech Bataků a lesníků. I teď se král chtěl s někým setkat, pak se toho člověka zeptal a on řekl: „Nechceš mít manželku?“

„Nechci mít další manželku,“ odpověděl.

KONEC

• Příběh Abu Nawas

„Magická láhev“ se nikdy nezastaví, nikdy se nezastaví. Jeho Veličenstvo vždy volalo Abu Nawase, aby byl obviněn z jeho různých otázek nebo nepřiměřených úkolů. Dnes byl do paláce povolán také Abu Nawas. Po příjezdu do paláce ho král pozdravil s úsměvem. „V poslední době mám žaludeční potíže. Můj osobní léčitel řekl, že jsem byl zasažen větrem. “ Řekl Jeho Veličenstvo zahajující konverzaci.

„Odpusť, můj pane, pokud můžu dělat, dokud mi král nezavolá,“ zeptal se Abu Nawas.

„Jen chci, abys chytil vítr, který na mě útočí, a uvěznil ho.“ Řekl Jeho Veličenstvo.

Abu Nawas mlčel. Aniž by z jeho úst vyšlo jediné slovo. Nemyslel na způsob, jak chytit vítr, ale napadlo ho dokázat, že jeho chybou byl vítr. Vítr není vidět, pomyslel si. Není nic divnějšího než vítr. Ne stejné jako voda, která je sice bezbarvá, ale stále ji lze vidět ve své formě. Král dal na Abu Nawase čas jen tři dny.

Abu Nawas přišel domů a přinesl králi domácí úkoly. Nevypadal však smutně, protože skutečně věřil v osud. Abu si byl jistý, že přemýšlením bude existovat východisko z potíží, kterým čelí. Když přemýšlí, věří, že může dát něco ostatním v nouzi, zejména chudým. Není neobvyklé, že Abu Nawas přinesl zlaté peníze z králova daru za jeho vynalézavost.

Za poslední dva dny však Abu Nawas neměl nápad chytit vítr, natož aby ho uvěznil. Zítra byl poslední den a téměř to vzdal. Abu Nawas nemohl spát, protože na to myslel. Možná to byl osud, protože se zdá, že tentokrát by měl být Abu Nawas potrestán za to, že neuvěznil vítr. Bezvládně vykročil k paláci. Mezi jeho rezignací mu připomněli Aladina a lampu vůle.

„Není džin neviditelný?“ Zamumlal Abu Nawas. Běžel šťastně domů. Příjezd domů, co nejrychleji Připravil vše potřebné, pak zamířil do paláce. U brány paláce byl Abu Nawas pozván strážci, kteří ho znali už dlouho. Jeho Veličenstvo král na něj navíc dlouho čekal.

Král se narychlo zeptal Abu Nawase: „Věznil jsi vítr Abu Nawase?“.

„Vaše Veličenstvo,“ odpověděl nahlas Abu Nawas. Se zářivým obličejem při vyjímání láhve, která byla zazátkovaná. Abu Nawas podal láhev králi. Jeho Veličenstvo láhev pozorně sledovalo a sledovalo.

„Kde je vítr, ó Abu Nawase?“ Zeptal se král.

"Uvnitř mého Veličenstva, Vaše Veličenstvo."

„Nic nevidím,“ řekl král znovu.

„Můj pane, vítr opravdu není vidět, ale pokud chce Vaše Veličenstvo znát vítr, můžete otevřít uzávěr lahve.“ Řekl Abu Nawas.

Po otevření uzávěru lahve král ucítil velmi odporný prd.
„Co je to za vůni, ó Abu Nawase?“ Zeptal se král

„Můj pane, byl jsem odfouknut a vložil jsem vítr do láhve, aby znovu nezaútočil. Takže jsem ho uvěznil v láhvi. “ Zděšeně odpověděl Abu Nawas.

Král neměl to srdce, aby se na Abú Nawase zlobil. Je to proto, že důvody a vysvětlení Abu Nawase jsou považovány za rozumné. Abu Nawas nebyl potrestán a přežil

KONEC

• Příběh Ibn Hasana Syahdana

Éra Kdysi dávno tam byl bohatý muž jménem Sheikh Hasan, spousta bohatství a peněz, známý v každé zemi, je nejbohatší člověk, žije v zemi Bagdád, která je všude známá jako nejvíce přeplněné město toho času.

Sheikh Hasan je velmi moudrý, miluje chudé, miluje potřebné, radí úzkoprsým, připomíná hloupí lidé, naučení znalostí, dobří, i když musí platit poplatek, v podobě oblečení nebo peněz, protože to je hodně jeho následovníci.

Sheikh Hasan, bohatý obchodník, měl syna, který byl hezký, tichý a laskavý, asi sedm let starý, jmenoval se Ibn Hasan. Ibn Hasan byl zábavný, všichni ho rádi viděli, zejména jeho rodiče. Dítě však nebylo arogantní, klidné, přestože jeho život byl zkažený, nechýbalo mu oblečení, ale Ibn Hasan nerad hýřil, proto ho jeho rodiče velmi milovali.

Jeho otec si pomyslel: „Jak se mýlím, miluji bez omezení, bez ohledu na to, co kdyby A konečně, hněv Boha Velkého, musím být neposlušný, neschopný vzdělávat děti, studovat znalosti, které jsou ochotný."
Chlapec, kterému se říká syn, se okamžitě přiblížil ke svému otci. Pohladil svého syna, když mu bylo doporučeno, aby recitoval Korán, a řekl: „Nyní je čas, aby se můj syn obával, ale jdu do Egypta a najdi způsob ctnosti.

Ibn Hasan odpověděl: "Otče, neváhej, natož jdi ke slávě, cesta smrti je vše, co žiji." vůli mých rodičů, poslechnu, neodmítnu, dnem i nocí jen rozkazy mého otce a matky, kteří jsou služebníky později.
Dlouhý příběh, Ibn Hasan, který se chystal na internát, se oddělil od svých rodičů, jeho srdce bylo velmi smutné, jeho matka nemohla vydržet plakat. Musel se rozejít se svým malým synem, ještě ne dost starým.

„Později, když dorazí Ananda, na místo, kde se potuluješ, dávej pozor, postarej se o sebe, protože je daleko“ od rodičů, musí znát znalosti o životě, nebýt tvrdohlaví, arogantní a arogantní, cítit více z ostatní, cítit se bohatí a urážet ostatní. Pokud to děláte, váš život nebude šťastný, protože každý je nepřátelský, nikdo nebude chtít pomoc, pokud je to špatné, nebude si toho všimnout, být na území někoho, pokud to bude bitchy problémy. Dávejte pozor, abyste nebrali věci na lehkou váhu.

„To, co jsi řekl, si vždy zapamatuji a zapíšu do svého srdce, modlím se za mě, abych byl v bezpečí, doufám, že nepůjdu špatnou cestou, zpráva Matko, budu se dívat dnem i nocí. “

Dlouhý příběh, Ibn Hasan odešel a od dětství byl doprovázen svými dvěma pečovateli. Mairin a Mairun. Oni chodí. Příjezd do centra Egypta.

Jednoho dne po poledni šel Ibn Hasan a potkal někoho jménem Saleh, který se právě vrátil ze školy, Ibn Hasan pozdravil: „Odkud jdeš?“

Saleh zdvořile odpověděl: "Přišel jsem domů ze školy." Ibn Hasan se znovu zeptal: „Co je škola?“ Vysvětlete mi to prosím.
„Škola je místem pro znalosti, místem pro učení, počítání, psaní, čtení, učení etikety, musí být v souladu s pravidly.“

Jakmile Ibn Hasan vyslechl vysvětlení, jak šťastné bylo jeho srdce, okamžitě odešel domů do Kyai a požádal o povolení ke studiu ve škole při hledání znalostí. Nyní mi řekněte, co opravdu očekáváte? “Zeptal se Kyai

Řekl to s cílem otestovat studenta, zda opravdu chce hledat znalosti, nebo jen jako záminku k pochvale. Ibn Hasan sklonil hlavu a trochu rozpačitě odpověděl: „Chci vysvětlit, proč tak tvrdě pracuji, neúnavně hledám poznání.

Lidé si myslí, že protože můj otec je bohatý, nechýbají mu peníze. Můj názor však není takový, bylo by velmi trapné, kdyby můj otec zemřel, veškerý majetek se dostal do mých rukou, zatímco já jsem to nebyl schopen řádně spravovat. To je místo, kde sluha vypadá stále hloupěji.

Pozice dítěte je stejná, i když nesmí přesahovat jeho rodiče, alespoň musí být stejná jako jeho rodiče.
Ujistěte se tedy Kyai s přáním svého studenta a nechte ho studovat ve škole.

KONEC

Toto je poučný článek o příkladech povídek v indonéštině. Může být užitečné!