Imperativní deklarativní a tázací věty a příklady

Věta je jednotné slovo, které vyjadřuje koncept myšlenek a pocitů (KBBI 2016). v typ větyFunkčně jsou věty rozděleny na rozkazy imperativní, věty deklarativní a tázací.

V předchozí diskusi lecturerBahasa.com zkontroloval několik dalších typů vět, včetně vět drsný a nestandardní, aktivní a pasivní věty, jednoduché a složité věty, přímé a nepřímé věty, denotativní a konotativní věty, a podmíněná věta. V této diskusi popíšeme podrobněji deklarativní a tázací rozkazovací věty spolu s příklady.

Rozkazovací věta

Imperativní věty jsou zahrnuty do typů vět, které na základě své syntaktické formy nesouvisí s pragmatickými funkcemi (jazyk jako nástroj) sdělení praktický).

Definice imperativu podle Velkého slovníku Jazyk Velí nebo velí Indonésie (KBBI); má právo vydávat rozkazy; povinné. Význam imperativních vět tedy při pohledu z významu je věta, která obsahuje příkaz. Příkazová věta je definována jako věta, která funguje tak, že někoho žádá / zakazuje něco dělat / nedělat.

Rozkazovací věty lze obvykle vidět z intonace řeči. Rozkazovací věty jsou mluvené (jazyk

ústní) reproduktory s vysokým tónem / intonací, zatímco v psaném jazyce jsou imperativní věty označeny pomocí vykřičníku (!) na konci věty. Je však možné, pokud jsou imperativní věty v závislosti na určitých podmínkách vyslovovány s plochou intonací.

Kromě těchto charakteristik lze imperativní věty identifikovat z několika dalších charakteristik, včetně následujících;

•  Používání kladných, vyhlazovacích a rozkazovacích prvků (očekávání, zákazy, pozvánky nebo žádosti)
• Obecně platí, že vysoká intonace se používá pouze na začátku věty, zatímco na konci věty se často používá v nižším tónu
• Mít inverzní uspořádání (obrácená poloha) znamená, že to není vždy predikátový subjekt
• Pachatel akce není vždy odhalen

V zásadě fungují imperativní věty jako příkazy k očekávání nebo přání řečníka. Rozkazovací věta obvykle obsahuje pozvání, požadavek nebo zákaz.

Druhy imperativních vět

Na základě výše uvedených charakteristik jsou rozkazovací věty rozděleny do několika typů, jmenovitě nepřechodných; tranzitivní; hladký; Žádost; naděje; zákaz; a opomenutí. V následujícím popisu bude popsáno několik typů imperativních vět.

1. Nepřenosná imperativní veta

Nepřechodná imperativní věta je příkazová věta, která je vytvořena z nepřechodné deklarativní věty (příkazu) s predikátem. slovo základní slovesa, adjektivní fráze a slovní fráze s předponami ber- a meng- nebo předložkové fráze.

Příklad:

• Konec!
• Jít!
• Odpočiňte si v botanické zahradě!
• Jsi v!
• Drž hubu !
• Nech nás!

2. Přechodná imperativní veta

Přechodná imperativní věta je příkazová věta, která je vytvořena z tranzitivního slovesného predikátu, přechodná imperativní věta je téměř stejná jako pasivní deklarativní věta.

Příklad:

• Jděte kamkoli chcete!
• Změňte všechny své špatné návyky!
• Užijte si celé své bohatství!
• Opravte si střechu!
• Kupte své sestře její oblíbenou zmrzlinu!
• Prostě jezte zde!

3. Drobné imperativní věty

Subtilní imperativní věty jsou imperativní věty, které používají jemnou slovní zásobu, jako je slovo try; Prosím; prosím; mohl bys prosím; atd.

Příklad:

• Udělejte mi prosím kávu!
• Vstupte do kanceláře našeho ředitele!
• Vyzkoušejte můj dort!
• Mohl byste prosím přijít do mého domu!
• Zašlete prosím tento dopis mému učiteli v homeroomu!
• Zkontrolujte prosím úplnost dopis- dopis!
• Počkejme na další vyšetřování!

4. Kritické věty požadavku

Rozkazovací věta požadavku je forma příkazové věty, která používá slovo „zeptat se“ nebo „prosit“. Téma požadavku imperativní věty není vždy vzneseno a obvykle je předmětem sám mluvčí.

Příklad:

• Vítáme tento soubor!
• Věnujte prosím pozornost, pánové!
• Požádejte o kousek papíru ve vedlejší místnosti!
• Omluvte se své matce!
• Požádejte rodiče o svolení!
• Chviličku prosím!

5. Rozkazovací věty naděje

Imperativní věty naděje se také běžně označují jako imperativní věty pozvání. Imperativní věty naděje nebo pozvání jsou imperativní věty, které v něm obsahují slovo pozvat nebo naděje, obvykle následované slovem „pojď“ nebo „pojďme“.

Příklad:

• Pojďme společně podpořit naši školu!
• Pojďme společně pracovat na čištění vodních cest!
• Udržujme pláž čistou od nynějška!
• Měli bychom spolupracovat na budování solidarity pracovníků!
• Budeme pilní při ukládání!
• Pojďme hodně do Monasu!

6. Imperativní věty zákazu

Imperativní věta zákazu je věta příkazu, která obsahuje zákaz označený slovem „ne“.

Příklad:

• Na tento dům už nikdy nevstupujte!
• Nikam neházejte odpadky!
• Nežertujte při jídle!
• Neporušujte dopravní značení!
• Nezapomeňte vypnout kamna na cestách!

7. Imperativní věty opomenutí

Imperativní věta opomenutí je forma příkazové věty, která obsahuje slovo let; nechat. Imperativní věta opomenutí je opačnou formou imperativního požadavku zákazu. Imperativní věta opomenutí znamená nechat něco stát se, aniž by to bylo zakázáno.

Příklad:

• Nech ho jít!
• Ať se všechno stane!
• Nechte želvu vrátit se do svého prostředí!
• Nechť to všechno vyplní data sám!
• Nechte ho plakat tak hlasitě, jak jen dokáže!

Stručně řečeno, imperativní věty jsou interpretovány jako imperativní věty, které jsou vyjádřeny na základě různých záměrů. Příkazy mohou mít podobu zákazů, požadavků nebo letů, v závislosti na intonaci a slovních prvcích obsažených ve větě.

Deklarativní věta

Slovo deklarativní pochází z latiny „declaratio“, což znamená „prohlášení“. Deklarativy jsou také označovány jako zprávy, které jsou informativní, fakta (názory). Z tohoto stručného porozumění lze deklarativní větu interpretovat jako větu ve formě prohlášení a slouží k poskytnutí informací informace o něčem bez očekávání konkrétní reakce. Deklarativní věty jsou jednoduché věty, které mají pouze jeden předmět a predikát končící uvozovkami („).

(Číst: příklad deklarativní věty)

Mezi další charakteristiky deklarativních vět patří:

• Struktura věty není charakteristikou (stejně jako jiné věty)
• Mluvené s plochou a neutrální intonací (žádná část není ve větě považována za důležitější)
• Deklarativní věty lze umístit na začátek nebo konec věty (předmět rozhovoru)

Druhy deklarativních vět

Deklarativní věty jsou seskupeny do aktivních deklarativ; pasivní; inverze; žít; a nepřímo. Zde je vysvětlení každého z nich:

1. Aktivní deklarativní věta

Aktivní deklarativní věty jsou věty, které jsou aktivní, subjekt jedná s objektem.

Příklad:

• Kolem 05.00 ráno dnes ráno narazilo auto na rameno silnice Gajah Mada Buleleng
• Já a strýc jsme před týdnem jeli na dovolenou do domu babičky
• Šéf národní policie požádal všechny své zaměstnance, aby společně chránili svrchovanost Indonéské republiky
• Děda učí sestru pěstovat slunečnice na dvoře
• Bratr opravuje hračku zlomené sestry
• Elke si půjčil studijní stůl své sestry
• Dian přiznala, že důležitý dokument omylem odhodila
• K porážce obětního zvířete se používá ostrý nůž

2. Pasivní deklarativní věta

Pasivní deklarativní věta je forma zpravodajské věty, jejíž předmět je předmětem akce ze strany objektu.

Příklad:

• Náhrdelník oběti nehody byl vypleněn těmi, kteří jsou stále pronásledováni úřady
• Rybářská loď v moři Indonésie byl potopen na rozkaz ministra pro námořní záležitosti
• Do květináče s palmami před domem včera v noci narazilo vyzvedávací auto pana RT
• Z rozloženého organického odpadu dědeček vyrábí kompost
• Zloděje mobilních telefonů, který byl dnes odpoledne chycen při činu, místní obyvatelé nemilosrdně zbili
• Minulé pondělí se plot budovy DPR stal obětí davového řádění
• Když včera na dvůr zaplavila povodeň, byl kurník vedle domu smeten
• Elektřina v našem domě byla přerušena kvůli blesku, který včera v noci udeřil
• Některé z knih v jeho sbírce se prodávají levně, aby zaplatily za léčbu jeho matky v nemocnici
• Stěny obývacího pokoje musely být překresleny kvůli grafitům jeho synovce, který byl ještě batole

3. Inverzní deklarativní věta

Invertovaná deklarativní věta je věta, jejíž predikát předchází předmět.

Příklad:

• Přichází jeho otec, který ho neviděl patnáct let
• Kámen byl tvarován tak, aby připomínal sochu Ganéši podle pokynů jeho matky, než zemřel
• Plač matku poté, co na ni křičela její dcera
• Ušetřil peníze dobře na zítřejší cestu
• Navštívil Kalimantan, odkud pocházeli jeho předkové
• Když se prodíral do budovy rady, narazil do květináče před plotem
• Babiččin oblíbený piškotový dort byl vyroben jako vánoční dárek od mámy
• Rozběhl se k matčině náručí
• Po celodenním prodeji otřel babiččin obličej, který už byl mokrý potem
• Po příjezdu z Palu přišel k slzám svého bratra v slzách

4. Přímá deklarativní věta

Přímé deklarativní věty jsou formou zpravodajských vět ve formě citací z něčí konverzace podle toho, co bylo řečeno.

Příklad:

• Lina řekla: „Odpoledne jdu k hrobu babičky,“
• "Tým finančního dohledu tu bude zítra, aby zkontroloval kancelář." Řekl manažer
• „Teď tě vezmu do nemocnice.“ Táta řekl matce
• Děda řekl: „Pojďme zítra ráno hospodařit.“
• Učitel jednou řekl: „Naše děti musí udržovat školu čistou pohromadě.“
• „Jak je na tom zmrzlina, Sisi?“ Zeptal se táta, když dnes odpoledne koupil zmrzlinu mé sestry.
• Soudce varoval: „Pokud se diváci nemohou uklidnit, odložím tento proces.“
• Fajarův otec kdysi řekl: „Postarejte se, prosím, o Fajara, jeho postava ho stále rozmazluje.“
• „Před odjezdem se nejprve pomodli, bratři a sestry,“ řekl skautský trenér.
• „No tak, Iwane, pojď se sem s námi najíst,“ řekla matka mému malému příteli.

5. Nepřímý deklarativní věta

Nepřímé deklarativní věty jsou věty, které opakují to, co řekl někdo jiný.

Příklad:

• Maminka včera řekla, že táta měl vysokou horečku
• Denis řekl, že nemá rád autobus
• Semampirský policejní šéf vysvětlil, že nehoda byla čistě proto, že řidič bemo byl ospalý
• Bondan uvedl, že jeho syn byl léčen v nemocnici, protože byl infikován tyfem
• Ari dostal zprávu, aby mu koupila dárek k narozeninám
• Paní Kadek svým dětem vždy připomíná, aby nespaly pozdě v noci
• Dnes ráno mu štola nařídila, aby si na oběd koupil žlutou rýži
• Pan RT doporučil všem obyvatelům, aby se zítra ráno zúčastnili zdravého cvičení
• Učitel říká, že všichni musíme číst, i když je to jen pět minut denně
• Pan prezident připomněl svým lidem, aby nebyli emocionální ohledně otázek SARA

Tázací věta

Tázací věta je věta, která obsahuje tázací větu. Soudě podle původu jazyka, konkrétně výslechu, lze interpretovat, že tázací věty fungují tak, že se někoho nebo novinky zeptají. Tázací věty nejčastěji používají otazník (?) Na konci každé věty.

(Číst: příklad tázací věty)

Další vlastností tázacích vět je, že vypadá z dotazové slovo na začátku věty, která se stane přísada získat odpovědi jako, co; SZO; Kde; Když; Proč; Jak; atd.

Druhy tázacích vět

Tázací věty jsou rozděleny do několika typů, jmenovitě:

1. Tázací věty žádající o přiznání

Tato tázací věta je typem tázací věty, která od partnera očekává odpověď na vyznání. Tázací věty žádající o přiznání obvykle již obsahují definitivní odpověď a skládají se z možností nebo nabídek. Věty tohoto typu jsou označeny otázkovým slovem „co“

Příklad:

• Poslali jste soubor?
• Jsi policista?
• Byl jsi to ty, kdo čmáral na zeď naší třídy?
• Víte o majiteli obchodu, který je nyní na útěku?
• Jste si jisti univerzitním majorem, kterého si vyberete?
• Už jste splatili nedoplatky?
• Měli jste dříve hypotéku?
• Je si jistá svým rozhodnutím rozvést se?
• Jsou všechny soubory v pořádku?
• Je povinné mít NPWP pro každého obyvatele?

2. Dotazovací věty s žádostí o odpověď Slova otázek

Dotazovací věta, která požaduje odpověď na slovo otázky, je označena větou, která používá co; SZO; Kde; Když; Jak; atd.

Příklad:

• Kdy jedeš do Bandungu?
• Jaké jsou vaše vysvědčení za tento semestr?
• Kam jsi dal motorku?
• Kdo vás bude odpoledne doprovázet na párty?
• Jaká je vaše oblíbená barva?
• Kde je tvůj dům?
• Co jste si přinesli na zítřejší piknik?
• Kdy zaplatí svůj dluh?
• Kde je teď tvoje matka?
• Co můžete udělat, abyste svou chybu odčinili?

3. Věta Důvod vyšetřovací odpovědi

Tázací věta s odpovědí na rozum je tázací věta, které předchází slovo „proč“ nebo „proč“.

Příklad:

• Proč nepřijdeš do práce?
• Proč se vám rozbilo kolo?
• Proč máš oblečení tak špinavé?
• Proč tě bolí ruka
• Proč sem znovu přišel?
• Proč se ti tužka zlomila?
• Proč se bojíš setkat se svou matkou?
• Proč jsi přišel tak brzy domů?
• Proč je tvůj dům tak horký?
• Proč jsi dnes přišel pozdě?

4. Názor Odpověď Dotazovací věta

Tázací věta s odpovědí na názor je typem tázací věty, která obvykle používá na začátku věty slovo „jak“.

Příklad:

• Jak se má tvoje babička vesnice?
• Jak došlo ke krádeži?
• Jak oheň spálil tolik domů?
• Jak se máš mámě a tátovi?
• Jak jste se naučili tento počítač?
• Jak se ty peníze dostaly z vaší tašky?
• Jak může tento faucet uniknout po opravě?
• Co si v poslední době myslíte o problému SARA?
• Jak se myši dostanou do domu?
• Co kdybychom jeli později společně na dovolenou do Dufanu?

Stručné vysvětlení deklarativních a tázacích imperativních vět spolu s příklady. Doufejme, že to může přidat vhled a být užitečné!