Rozdíly v gramatických a lexikálních významech v indonéštině

Rozdíly v gramatických a lexikálních významech v indonéštině - Dříve jsme to už věděli gramatický význam a příklady, jakož i lexikální význam a příklady. Tentokrát probereme rozdíly mezi nimi. Abychom je mohli rozlišit, musíme znát význam a další věci související s oběma. Tímto způsobem můžeme najít bod rozdílu mezi gramatickým významem a lexikálním významem. Následující text vysvětlí gramatické a lexikální významy a rozdíly mezi nimi.

Gramatický význam

Podle Waridah (2008: 293) je gramatický význam jedním z typy významu slov vytvořené po absolvování procesu gramatikalizace, kde se gramatikalizace skládá z:

1. Připojení nebo připojení

Tento proces gramatikalizace je proces, ve kterém a příklad základního slova daný všechny druhy přípon, tak jako různé předpony, různé přípony, druhy přípona přípona vložení. Základní slovo, kterému je přidělena přípona, bude mít nový význam. Příklad významu slova výsledky gramatické fixace:

•  Procházka

Kořen slova výše uvedeného slova je ulice což znamená trajektorii místa, kde projíždějí lidé nebo vozidla. Slovo je pak přiděleno

vzduch-, což způsobí, že se význam slova změní na činnost podél silnice.

• Poezie

Základní slovo z slovo výše je rýmcož znamená složení literatura který upřednostňuje aspekt zvukové harmonie Jazyk. po připojení pomocí přípony role, význam slova rým také se změnil na věc zdravé rovnosti nebo na věc poezie.

2. Zdvojení

Tento proces gramatikalizace se provádí vytvořením a slovo základní být typy opakujících se slov, takže se mění i význam základního slova. Například:

• Prohlížení památek

Slovo výše je tvořeno jako výsledek duplikace slova Ulice. slovo ulice To původně znamenalo cestu, kterou lidé nebo vozidla procházeli. Po duplikaci se význam slova stane zábavnou činností při chůzi.

• Grilovaný rybí dort

Původně bylo výše uvedené slovo základním slovem mozek. Samotné slovo má význam pro části lidského těla, které fungují jako nástroj myšlení. Po duplikování slovo změnilo svůj význam na jídlo vyrobené z ryb a směsi jiného koření a poté zabalené do listů.

3. Sloučenina

Poslední proces gramatikalizace se provádí změnou základního slova na Složené slovo. Stejně jako ostatní procesy gramatikalizace se i základní slova mění kvůli procesu skládání slov. Složení se provádí přidáním dalšího slova na konec kořenového slova. Příklad:

• Slepá ulička
• Pravé chodidlo
• Krátké rýmy

Lexikální význam

Podle Waridah (2008: 292) je lexikální význam slovo, které má základní význam nebo původní význam. Kromě toho se tento význam také označuje jako slovníkový význam, protože význam tohoto slova se nachází nebo je uveden ve slovnících, zejména ve Velkém jazykovém slovníku. Indonésie (KBBI). Například:

• Kočka (KBBI): zvíře, které vypadá jako malý tygr a lidé ho mohou chovat.
• Ucho (KBBI): nástroj pro slyšení.

Z výše uvedeného vysvětlení lze usoudit, že rozdíl mezi nimi je následující:

1. Slovní forma

Z tohoto hlediska má gramatický význam varianty slovní formy, protože tento význam je význam, který může měnit tvar slova třemi způsoby, jmenovitě připojením, zdvojením a složením. Mezitím je forma lexikálních slov stále ve formě základních slov.

2. Význam slova

Význam každého slova v gramatickém smyslu je nový význam nebo se odchyluje od skutečného významu. K tomu dochází kvůli gramatickým procesům, které byly popsány. Mezitím je význam slova v lexikálním smyslu stále původním významem základního slova, které pochází z Velkého indonéského slovníku.

Tedy diskuse o rozdílu mezi gramatickými a lexikálními významy v indonéštině tentokrát. Pro lepší pochopení čtenáře lze použít několik dalších článků s významem pro slovo odkaz, to je význam slov, význam termínů a výrazů,konotační význam a příklady, význam denotace a příklady, idiomatický význam a příklady, jakož i kontextový význam a příklady. Může být užitečné.